|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
| |
|
|
On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Havelka, Tomáš
Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu přenášeným na dějiny církevních obcí a metaforou vědění. Chrám není v žádném náboženství jen místo shromáždění věřících, odjakživa byl chápán jako transcendentní brána spojující stvořený svět a Boží přítomnost. Reprezentoval „střed světa“ a postupně přebíral různé typologické a metaforické realizace: Šalamounova chrámu, nebeského Jeruzaléma, božského kruhu, jehož střed je všude a obvod nikde aj. To vedlo k naplňování různých dispozic. Na druhou stranu jsou ale také v literatuře 17. a 18. století přítomné pozoruhodné postupy, interpretující chrám obráceně, totiž jako antropomorfní metaforu lidského těla, nejvýraznějším způsobem u J. F. Beckovského.
|
|
|
Zápalná oběť ve Starém zákoně
Niklová, Pavla ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Práce se věnuje výkladu pojmu zápalná oběť ve Starém zákoně. Zabývá se místem kultu (svatyně, chrám), kněžstvím v Izraeli, lidskými oběťmi a rekonstrukcí rituálu zápalné oběti s výkladem jednotlivých úkonů, na základě překladu a výkladu první kapitoly Třetí knihy Mojžíšovy. Cílem práce je zjistit, jakou funkci a smysl měl tento rituál pro izraelskou komunitu, ale také jakou zvěst mají texty pojednávající o zápalné oběti pro současného čtenáře.
|
|
|
Symbolika a vizuální rétorika chrámu Borobudur v kontextu moderní doby
Pyšová, Michaela ; Petrů, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Ondřej (oponent)
Michaela Pyšová 2016 SYMBOLIKA A VIZUÁLNÍ RÉTORIKA JAVÁNSKÉHO BUDDHISTICKÉHO CHRÁMU BOROBUDUR bakalářská práce Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce se zabývá javánskou buddhistickou stavbou Borobudur, která je díky své ojedinělé architektonické podobě a symbolické hodnotě důležitou součástí hmotného indonéského a světového kulturního dědictví UNESCO. Stavba představuje symbol buddhistické kosmologie a i dnes mnichy je využívána ve svém původním rituálním kontextu. Mentalita javánského myšlení se však po staletí vyvíjí v závislosti na proměně nábožensko-filozofických doktrín a mění se proto i porozumění poselství monumentu současnou islamizovanou společností. Úvod práce vymezuje kulturně-historický kontext vzniku Borobuduru v rozsahu od období počátků buddhismu v Indii přes šíření nauky do oblasti Indonéského souostroví a její splývání s lokální vírou. Další část je věnována architektuře monumentu, poselstvím reliéfů a přesahem významu stavby do moderní doby. Cílem je primárně analýza javánské chrámové architektury jako ideového systému, který vyjadřuje filozofické hodnoty buddhistické kultury s přesahem do moderní doby.
|
|
|
"Egejský list" z chrámu Amenhotepa III. v Kóm el-Hittán: zmapování současného poznání
Bělohoubková, Dana ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Coppens, Filip (oponent)
Bakalářská práce pojednává o "Egejském seznamu" z chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Snaží se odpovědět na otázku, zda-li je možné pomocí této památky zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je tato památka zasazena do širšího kontextu, je pojednáno jak o ostatních topografických seznamech, tak o chrámu, v němž byla nalezena. Dále je zde kapitola pojednávající o různých interpretacích této památky. Práce obsahuje též zhodnocení chrámu v Solebu, pro tyto účely byl vytvořen překlad toponym, které byly srovnány s toponymy v chrámu na Kóm el-Hittánu. Chrám v Solebu byl použit také pro rekonstrukci výzdoby v chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Pomocí výzdobného programu bylo dokázáno, symbolické zasazení "Egejského seznamu" do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Symbolika a vizuální rétorika chrámu Borobudur v kontextu moderní doby
Pyšová, Michaela ; Petrů, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Ondřej (oponent)
Michaela Pyšová 2016 SYMBOLIKA A VIZUÁLNÍ RÉTORIKA JAVÁNSKÉHO BUDDHISTICKÉHO CHRÁMU BOROBUDUR bakalářská práce Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce se zabývá javánskou buddhistickou stavbou Borobudur, která je díky své ojedinělé architektonické podobě a symbolické hodnotě důležitou součástí hmotného indonéského a světového kulturního dědictví UNESCO. Stavba představuje symbol buddhistické kosmologie a i dnes mnichy je využívána ve svém původním rituálním kontextu. Mentalita javánského myšlení se však po staletí vyvíjí v závislosti na proměně nábožensko-filozofických doktrín a mění se proto i porozumění poselství monumentu současnou islamizovanou společností. Úvod práce vymezuje kulturně-historický kontext vzniku Borobuduru v rozsahu od období počátků buddhismu v Indii přes šíření nauky do oblasti Indonéského souostroví a její splývání s lokální vírou. Další část je věnována architektuře monumentu, poselstvím reliéfů a přesahem významu stavby do moderní doby. Cílem je primárně analýza javánské chrámové architektury jako ideového systému, který vyjadřuje filozofické hodnoty buddhistické kultury s přesahem do moderní doby.
|
|
|
"Egejský list" z chrámu Amenhotepa III. v Kóm el-Hittán: zmapování současného poznání
Bělohoubková, Dana ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Coppens, Filip (oponent)
Bakalářská práce pojednává o "Egejském seznamu" z chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Snaží se odpovědět na otázku, zda-li je možné pomocí této památky zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je tato památka zasazena do širšího kontextu, je pojednáno jak o ostatních topografických seznamech, tak o chrámu, v němž byla nalezena. Dále je zde kapitola pojednávající o různých interpretacích této památky. Práce obsahuje též zhodnocení chrámu v Solebu, pro tyto účely byl vytvořen překlad toponym, které byly srovnány s toponymy v chrámu na Kóm el-Hittánu. Chrám v Solebu byl použit také pro rekonstrukci výzdoby v chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Pomocí výzdobného programu bylo dokázáno, symbolické zasazení "Egejského seznamu" do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Uschlý fíkovník a očištění Chrámu. Výklad Mk 11,12-25
Svatek, Martin ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Perikopy "Prokletí fíkovníku", "Očištění Chrámu" a "Uschlý fíkovník" se řadí mezi několik biblických textů, které jsou označovány jako tzv. těžké stránky Bible nebo také novozákonní záhady. O odůvodněnosti tohoto označení vypovídají také mnohé komentáře Markova evangelia, které jsou zejména v případě první vykládané perikopy nejednoznačné a nabízejí hned několik rozdílných možností výkladu. Bakalářská práce představuje různé možnosti výkladu problematické části Markova evangelia. V první části se věnuje historickému a literárnímu kontextu Mk 11,12-25. V druhé analyzuje výše uvedený text a porovnává jej s obdobným textem vyskytujícím se v Matoušově evangeliu (Mt 21,10-22). Ve třetí předkládá charakteristiky několika v současnosti nejvíce prezentovaných typů výkladů Mk 11,12-25. Cílem práce je představení současných výkladů výše uvedených perikop a jejich vzájemné porovnání a zhodnocení.
|
|
| |
host ::
RSS.